Get Adobe Flash player

Historie

Historie římskokatolické farnosti u kostela sv. Vojtěcha v Příbrami VI-Březových Horách

 

Římskokatolické farnosti, která je rozsáhlou farností města Příbrami (farnost má na 25.000 obyvatel) vévodí na dálku štíhlá věž farního chrámu sv. Vojtěcha, který byl v nedávné době prohlášen Ministerstvem kultury za nemovitou kulturní památku. V říjnu roku 2009 slavil 120 let výročí svého vzniku. Chrám byl slavnostně vysvěcen na den sv. Matouše v neděli 21. 9. 1890 v 8. h. ráno p. kardinálem, knížetem arcibiskupem Františkem de Paula, hrabětem ze Schönbornu. Chrám sv. Vojtěcha je středem Březových hor, bývalého královského horního města. Nyní jsou Březové Hory součástí 40.000 okresního města Příbrami, jemuž vévodí zvrchu slavné mariánské poutní místo Svatá Hora. Chrám je středem náboženského života březohorské farnosti. Je obdivován nejen rodáky a krajany ze zámoří, ale i cizinci z bratrského Polska, z Německa, Francie a Anglie, kteří se příležitostně zastaví na Březových Horách. Hlavní oltář chrámu má obraz sv. Vojtěcha, patrona českého národa, mučedníka a ochránce březohorské farnosti, prvního biskupa české krve na pražském stolci. Ten byl nejen vysoce vzdělaný, ale také vynikající pastýř věřících, ve své tehdejší rozlehlé diecézi, která sahala až za hranice Čech. Sv. Vojtěch přinesl jako mučedník oběť vlastního života za Krista a jeho evangelium pravdy, lásky a pokoje. Byl věrný víře i svému milovanému českému národu, který ho leckdy nechápal. Po léta v tomto chrámu působila plejáda nadšených a obětavých kněží, jako byl P. Antonín Maděra, první expozita (1879 – 1896), dále Josef Tomšů (1896 – 1898), Mons. Emanuel Hrdlička (1898 – 1905) 1. farář březohorský, děkan a vikář příbramský, později kanovník, zemský prelát a infulovaný probošt kapituly staroboleslavské. Dále zde působili P. Alois Krammer, 2. farář (1905 – 1919), Josef Frydrych, třetí farář (1919 – 1923), ThDr. Josef Schmied, 4. farář (1923 – 1934), František Václav Dytrt, 5. farář (1934 – 1937), Jakub Laub, šestý farář (1938 – 1963), oblíbený kněz, P. Karel Riant, sedmý farář (1963 – 1974), který se zasloužil o velké opravy chrámu i fary, pozdější vikář příbramský a kanovník svatovítský v Praze. Osmým farářem se stal P. Jiří Rozmajzl (1974 – 2009), nejdéle sloužící farář březohorský, za něhož se uskutečnila oprava chrámu sv. Vojtěcha a v současné době jako farář zde působí P. Robert Cieszkowski z Polska, Varšavy. Velkou finanční zásluhu za působení P. Rozmajzla na Březových Horách měl na velké opravě chrámu bývalý příbramský starosta a pozdější statutární náměstek hejtmana Středočeského kraje, p. Mgr. Josef Vacek. Propagaci březohorské farnosti v posledních desetiletích úspěšně vedl p. Zdeněk Cikler, redaktor Katolických novin v Praze a posléze šéfredaktor náboženského časopisu „Setkání“ v Českých Budějovicích.

Březohorská farnost za těch 120 let prožívala období velkého rozkvětu i úpadku, štěstí i smutek, tak jak to v lidském životě bývá. O zobrazení kostela i historii Březových Hor se zasloužil i Mistr Jan Čáka, březohorský farník, absolvent Státní grafické školy v Praze a spisovatel, čestný občan města Příbrami.

Na Březových Horách v minulosti působilo celkem šest křesťanských spolků, které měly vliv na kulturní a společenský život města a farnosti.: Orel, Cyrilská jednota, Spolek sv. Ludmily, Sdružení katolické mládeže a Spolek pro úpravu filiálního hornického kostela sv. Prokopa, kde se konaly a konají až doposud proslavené svatoprokopské pouti, události města i širokého okolí… V moderní době úspěšně působí v březohorské farnosti hornický spolek Prokop, vedený Ing. Chrudošem Fialou, který spolu s březohorskou farností organizuje každoroční svatoprokopskou pouť a Spolek občanů a přátel Březových hor, který vede Mgr. Jiří Schmidt, Svatoprokopská pouť v březohorském háji, pořádaná za účasti představitelů města, kraje a široké veřejnosti, událost města a kraje, se uskutečňuje každým rokem na začátku července opět v plné slávě po osvobození naší vlasti v r. 1989. Při ní se koná slavnostní průvod a hornická paráda z města Příbrami a jsou před kostelem sv. Prokopa slavnostní bohoslužby. Významným hostem těchto poutí se stal † Mons. Jaromír Korejs z Křečovic, bývalý sekretář kardinála Trochty, březohorský rodák a jeho bratr, prof. Bohumil Korejs, hudební skladatel a regenschori chrámu P. Marie před Týnem v Praze. Rádi na tuto pouť zavítali i † českobudějovický biskup, Mons. Antonín Liška, dále pražský arcibiskup, kard. PhDr. Miloslav Vlk, Mons. Michael Slavík, generální vikář pražské arcidiecéze, biskup Mons. Václav Malý, představený redemptoristů P. Stanislav přibyl a jiní významní hosté.

Chrám sv. Vojtěcha je významné starobní dílo architekta Bedřicha Münzbergera. Je to neorenesanční chrám, trojlodní bazilika. Je jedním z největších sakrálních prostorů na příbramském vikariátu. V průčelí kostela je umístěn tympanon s postavami P. Marie s Ježíškem, držícím v ruce stříbrnou větvičku, a sv. Vojtěchem a Václavem. Hranolovitá, 40 m vysoká věž, má hodiny a zvony. Kostel má čtyři původní oltáře. Hlavní oltář nese oltářní obraz sv. Vojtěcha jako misionáře, který žehná rodině. Autorem obrazu je malíř Alexandr Jakeš z Prahy. Pak jsou zde boční oltáře. Levý oltář má dřevěnou sochu sedící Madony s Ježíškem, vytvořenou Vincencem Rupertem Smolíkem z Prahy podle vzoru velkého českého sochaře klasicismu Václava Levého. Na bočním oltáři vpravo je obraz sv. Václava od malíře A. Jakeše. Sochař Smolík vytvořil i sochu ležícího Krista, která je umístěna v oltáři Božího hrobu v podkůří. Tentýž sochař je i autorem sošky Vzkříšeného Krista, která se ve velikonoční době staví na hlavní oltář.

Kazatelnu chrámu vytvořil truhlář František Barták z Prahy. Je neorenesančně řešená. Na čele řečniště nese na dřevě malované, hodnotné obrazy církevních otců: sv. Ambrože, Augustina, Řehoře a Jeronýma s Kristem, Dobrým Pastýřem uprostřed. Maloval je pražský malíř Josef Scheiwl. V chrámě je dvakrát deset dubových lavic od truhlářů Janáka a Brože, jeden z nejhodnotnějších velkých křížů příbramského vikariátu na nároží presbytáře a lodi od příbramského řezbáře Františka Duška. Původní křížová cesta byla malována akad. malířem Janem Umlaufem podle Führicha. Dvě zpovědnice vzadu jsou prací Františka Lišky.

V kostele bývají o Vánocích věřícími stavěny pěkné hornické jesličky (které byly vyfotografovány ve stolním kalendáři). Tyto jesličky zčásti bývaly u sv. Prokopa. Je to krajová lidová tvořivost. Vytvořili je tři místní řezbáři koncem 19. století. Obsahují baráčky i paláce. Značná část jesliček je dílem horníka Vojtěcha Horáka a jeho otce Karla. O Vánocích se provádí každým rokem při mši sv. Rybova česká mše vánoční za účasti Příbramského smíšeného sboru.

Vzadu v kostele, za podkůřím, jsou umístěny pamětní desky z bílého mramoru na paměť zachránců při důlním požáru r. 1892 na Březových Horách. V bočních lodích chrámu je deska obětem 1. světové války 1914 – 1918 (80 jmen) a obětem 2. světové války 1938 – 1945.

V boční části presbyteria jsou barevná okna, představující sv. Barboru a sv. Karla Boromejského, taktéž – spolu se sv. Prokopem – patrony horníků. Varhany jsou dílem mistra varhanáře Emanuela Štěpána Petra Prahy. Varhanní skříň navrhl a vytvořil v duchu neorenezance B. Münzberger.

Hodinový stroj ve věži kostela, natahovaný elektricky, je dílem okresního průmyslového podniku Vyškov na Moravě.

Pod schody průčelí chrámu stojí dvojice kandelábrů s lucernami tvaru neorenzančních sloupů na žulových soklech – dobrá práce komárovských hutí. K nim časově náleží i socha sv. Jana Nepomuckého z dílny řezbáře Smolíka, ulitá v Komárově, která po osvobození opět stojí pod školou na březohorském náměstí na vysokém litém sloupu s trojicí schodů a rámují jí sloupky s řetězy. Socha dotváří pěkný prostor náměstí.

Sv. Prokopský kostelík, významná kulturní a historická památka byl dvakrát za totality vandaly zdevastován, varhany i oltáře, sochy poničeny. Obětavostí věřících se podařilo některé cenné sochy a obrazy zachránit a vnitřek kostelíka uvést do dřívějšího stavu. V současné době je kostel využíván ke konání jarních a podzimních koncertů duchovní hudby (v kostele je výborná akustika), a byl propůjčen Církvi pravoslavné ke konání jejich bohoslužeb.

P. Jiří Rozmajzl